Už se nám to blíží…svátky klidu a míru, jak se říkává/lo. Možná ale jak pro koho. Pro někoho to tak skutečně platí, pro někoho jsou spíše noční můrou.

Je to období několika dní v roce, kdy jsme nuceni z neustálého kolotoče práce a povinností vyskočit a být pohromadě se svými nejbližšími. A nebo taky jen úplně sami se sebou.

Někdo, kdo je sám, zjistí, že neumí být sám. Někdo, kdo není sám, zjistí, že chce být sám. A někdo, že chce být úplně s někým jiným.

Všechny naše vztahy, které nás formují a ovlivňují, nám dávají buď křídla a energii k letu, nebo naopak uzdy a opratě, které nás svazují a nenechají dýchat.

Opakovaně zažívám situace, kdy jsem svědkyní toho, že si ve vztahu partneři málo povídají o tom co cítí, čím si ubližují, co jim dělá/nedělá dobře. A že ví o svých potřebách a hodnotách žalostně málo, ač se provází životem třeba už spoustu let. Že se možná i bojí vyslovit svou nespokojenost, smutek, zklamání, protože se bojí, jaká reakce se jim vrátí. Nebo odvahu mají, ale neumí to říct otevřeně a tak, aby z toho nevznikla smršť útočných obvinění, která zvětšuje propast nepochopení a uzavření se do sebe. Až do fáze rezignace a úplného mlčení.

Je to pro mě osobně úžasné uvědomění v tom, že jsem na tom se „svým mužem“ jinak a že i přes naší obrovskou rozdílnost a charakterovou jinakost nás stále baví si spolu povídat, podporovat se. Pokoušet se i přes fakt, že mi je něco absolutně cizí či nepochopitelné, naplňovat si navzájem odlišné potřeby a hledat shodu, dohodu, aby nám spolu bylo dobře. Děje se to samozřejmě nejen v klidu, ale i v atmosféře sopečného výbuchu. 😊 Ale i bouřlivé konflikty jsou důležité a mají čistící efekt.

Vztah je vysokou školou sebelásky, lásky k druhému, přijímání jinakosti, nastavování si hranic, sebereflexe, respektu, tolerance, odpouštění, vstávání z popela, zkrátka životního růstu a zrání. Jedinečná životní příležitost, za kterou jsem nesmírně vděčná…

A jak to máte o svátcích s vašimi vztahy vy?

Je vám v nich dobře?

Těšíte sebýt sami nebo se svými blízkými?

Máte stažené hrdlo při představě svátků? Návštěvy rodiny a příbuzných?

Přeji vám ze srdce takové svátky, při kterých se budete moci rochnit blahem a pocitem, že jste přesně na tom správném místě s těmi správnými lidmi, ať už by jste to měli být i jen vy sami. A že pocítíte za to vděčnost.

A pokud zjistíte, že to tak úplně není, tak abyste našli odvahu to změnit a hledat cestu k takovým vztahům, ve kterých se cítíte mnohem lépe…

Krásné Vánoce, pevné zdraví do nového roku a nám všem vzájemnou laskavost a pochopení.