Když jde láska o dům dál, vztah se rozpadne a zůstávají z lásky vzniklé dary – společné děti.

Při mediaci zažívám, jak je těžké pro páry, kterým se partnerský či manželský vztah rozpadl, přijmout tento fakt, a být přesto nadále bez hořkosti, útočnosti a obviňování s bývalým partnerem/partnerkou v kontaktu. Být schopni se dobře a věcně informovat a obstávat se ctí v rodičovské roli při společné péči o děti.

Je velmi dokázat prospěšné vzniklé zranění z rozpadu partnerského vztahu přijmout, zpracovat, třeba i s odbornou terapeutickou pomocí a daleko více dbát na způsob vzájemné komunikace, na který jsou bývalí partneři vysoce citliví.

Posunout se a dozrát společně do takové formy myšlení a chování, které není ublíženecké, ale má za cíl blaho dítěte a jeho zdárný vývoj.

Emoční přijmutí nastalé situace, vyrovnání se s novou rolí bez obviňování a napadání druhého velmi napomáhá společné komunikaci při dohodě ohledně budoucí formy fungování a pro dítě jako prospěšný vzor rodičovství.

I v tom může mediace výrazně pomoci. Otevřít v bezpečném prostoru citlivá témata, přenastavit hranice toho co a jak potřebujeme, abychom novou formu rodičovské role zvládali. Učit se spolu komunikovat otevřeně, konkrétně, věcně. Pro ty pokročilé pak dokázat bývalého/bývalou partnerku i třeba ocenit, jak svou rodičovskou roli zvládá.

_
Foto: Unsplash