Měla jsem za to, že se v současnosti častokrát popisovaný trend rozchodového způsobu „vypařením se“, týká jen generace mladých.

„GHOSTING“, jak jsem zjistila, ale dokáže pronikat i do vyšších věkových pater. Tuto osobní zkušenost mi popsala jedna klientka 45+, kterou tento postup rozchodu po 4 měsících romantického a intenzivního setkávání velmi zasáhl.

Není divu, že nás dokáže tato forma „nerozchodu“ dostat na emoční dno. Zákonitě totiž tu opuštěnou/toho opuštěného napadají otázky, na které ale nemá odpovědi:

💔 To mu/jí nestojím ani za to mi říct, co se vlastně mezi námi stalo?
💔 Proč mi to jednoduše nevysvětlí?
💔 Proč mi najednou neodepisuje, když jsme si předtím psali pořád?
💔 Proč se mnou ještě včera chtěl/a být a dnes mě nezná?
💔 Proč mě takhle nemilosrdně vyškrtl/a ze svého života?
💔 To nemá sakra odvahu mi říct, že je konec a proč?

Když se někdo z našeho života vypaří jak pára nad hrncem, aniž bychom znali a chápali důvod, proč to udělal/a, zaskočí nás to, zasáhne na nejhlubším místě. A velmi zraní. Nutí nás to přemýšlet o sobě, svých hodnotách, jako jsou úcta, lidskost, sebehodnota, respekt a odvaha. Cítíme pravděpodobně vztek, smutek, frustraci a nerozumíme tomu.

Jak je možné, že tak zásadní mezilidské hodnoty náš/naše ex-milovaná naprosto nectí? Jak to, že se ke mě chová jako k nějakému kusu hadru? Snadno nám v této situaci naskočí smršť odsuzujících nálepek: je to zbabělec, srab, slaboch, sobec, kretén, kráva…dosaďte si podle libosti.
A svede nás to upadnout do temné jámy sebelítosti a v ní si rochnit. A možná se i izolovat a zanevřít na celý svět…

Bez odpovědí nejsme často schopni záležitost uzavřít, přijmout ji, nějak se z ní poučit a posunout se dál. Je ale dobré a prospěšné si přiznat, že nemá cenu se snažit záležitost dál pitvat, řešit, vytvářet si domněnky co je příčinou, nebo se obviňovat. Pravdu neznáme a je potřeba se s realitou smířit, rozchod si odtruchlit, přijmout, zahojit se a nově se „zrodit“. A poté jít odvážně dál s důvěrou a vírou, že existují i jiní lidé a že jistě potkám někoho lidsky a morálně lepšího.

A tak mě zajímá, kdo si ghosting ve vztahu zažil sám na vlastní kůži, co bylo v té situaci pro vás nejtěžší? A co vám osobně pomohlo?

_
Foto: Pixabay